Tento příběh vzniknul na základě Spisovatelské výzvy René Nekudy.
Zadané slovo: Chata + plavání + padlý anděl
Celkový čas: 12 minut
V Ivančických lesích je nádherně. Alespoň Anna to tam má hodně ráda. Její rodina vlastní chatu nedaleko řeky. Každé léto tam Anna jezdí se svými přáteli. Užívají si nádherný čas u ohniště, plavou ve vodě, nebo se jen tak prochází po okolí. Zvlášť krásné je procházet se brzy ráno do města na nákup, ideálně ve dvou
Při jednom takovém výletu se však stalo něco nečekaného. K Anně a jejím přátelům se přidal jakýsi cizinec. Oděn byl celý do černého a vyzařovala z něj tajemná, skoro až děsivá aura. Anna z něj měla trochu strach, zároveň ji na něm ale i cosi lákalo.
Povídala si s cizincem a po pár chvílích si začala namlouvat, že pro ten strach nemá žádný důvod. Většina osazenstva už spala, když se neznámý s Annou rozhodli projít se k řece. Byl tam klid, voda jen poklidně šuměla. Poslední rybář odcházel se svým úlovkem a oni zcela osaměli.
„Myslím, že mě tvoji přátelé nemají zrovna v lásce.“
„To nevím, ale řekla bych, že jsou jen opatrní. To víš, jsi úplně nový a cizí.“
„A ty opatrná nejsi?“ Podíval se na ni. Měsíc se mu odrážel v temných očích.
„Já bych se to chtěla naučit, ale pořád mi to nějak nejde. Když potkám někoho nového, svírá mě sice vždycky hrůza, stejně se ale do všeho vrhám po hlavě.“
„Do všeho?“
„Když mě nikdo nezastaví,“ ušklíbla se. Vtipkování byl její způsob, jak překonat nervozitu.
„A šla by sis třeba i zaplavat?“
„Však tady se plave normálně,“ namítla. On se uchechtnul.
„Já ale myslím teď.“ Vytřeštila na něj oči.
„Proč bych to dělala?“
„Jako výzvu,“ odvětil.
„Nevím, jestli to mám za potřebí.“
„Proč, bojíš se?“
„Možná…“
„Neříkala jsi snad, že se do všeho vrháš po hlavě?“
„Chceš mě vyhecovat?“
„Možná… daří se mi to?“
„To ti neřeknu.“
„Fajn, tak když skočím, skočíš taky?“ Už neodpověděla, jen se na něj smála. Skočil. O chvíli později už byli ve vodě oba. „Tak co, je to tak hrozné?“
„Ještě horší!“
„Proč?“
„Nemám se do čeho utřít a bude mi zima, až vylezu.“
„Ale nebude.“
„Jak to můžeš vědět?“
„Už nevylezeš.“
„Cože?!“
„Ty nevíš, kdo já jsem?“
„NE!“
„Býval jsem anděl. Kdysi.“
[mailerlite_form form_id=3]