Tento příběh vzniknul na základě Spisovatelské výzvy René Nekudy.
Zadané slovo: Jed
Celkový čas: 15 minut
- Zamyšlení
- radost
- soustředění
- rozčílení
- zmatek
- únava
- smutek
- deprese
- odhodlání
- smrt
Adelain se přestěhovala do nového domu. Tam se jí začaly ztrácet věci. Přemýšlela nad tím, kam mizí? Vždyť přeci nikdo jiný v domě nebyl, nebo ano? Když je pak občas znovu objevila, měla radost. Ta jí ale nevydržela příliš dlouho. Pokusila se tedy objevit příčinu záhadných zmizení. Když to zjistila, samým rozčílením málem vyletěla z kůže. Dům byl totiž zamořený rarachy. Když ho kupovala, byla agenturou ujišťována o tom, že je dům v pořádku!
Celý případ se nakonec dostal až k soudu. Ten se táhl poměrně dlouho a Adelain už začínala být frustrovaná z toho, že nevěděla, co si s rarachy počít a neměla kam jinam jít. Soudce nakonec celý případ smetl ze stolu s tím, že znění smlouvy je velmi nepřesné a nedá se dokázat jasná vina agentury. V ten moment už byla Adelaina psychika velmi narušena soužitím s rarachy a vše se na ní velmi podepisovalo. Už jí bylo vše jedno.
Když však jednou seděla doma a opět nemohla najít svou oblíbenou knihu, přepadl ji hluboký smutek. Nad nespravedlivostí, nad nešťastnými soudy. Postupně ze smutku upadala do deprese. Rarachové ji v ní udržovali a její stav se stále zhoršoval. Vysávali z ní život. Adelain nakonec byla tak slabá. Dospěla k rozhodnutí. A čím víc nad myšlenkou přemýšlela, tím víc si jí byla jistá. Spojila se s jednou nechvalně známou čarodějkou. Ta jí dala vývar z tisových peciček, velmi prudký jed.
Adelain si doma pustila hudbu, otevřela okna, krásně se oblékla a učesala, lehla si do postele a přikryla se. Vývar vypila a v klidu odešla.
[mailerlite_form form_id=3]
