Každý začátek je jiný. Někdy nervózní, často opatrný, vždy s nepředvídatelným pokračováním. Tedy, alespoň co se psaní týká. Zeptala jsem se tří autorů, jak se psaním začínali oni. Kdo jsou?
Václav Dvořák
Na svém prvním románu Písečníci a bludný asteroid pracoval pět let. Příběh chtělo původně vydat renomované nakladatelství, ale V. Dvořák se nakonec rozhodl pro cestu nezávislého autora. Projekt na vydání knížky umístil na portál Startovač, kde se mu za krátký čas podařilo vybrat více než dvojnásobek požadované částky.
Zdroj: databazeknih.cz
Dominik Landsman
Nejdříve založit vlastní blog, kde humorně, s nadhledem a cynismem popisoval dny prožité se svým maličkým synem. Po ohromném úspěchu na blogu vydal své příspěvky knižně, a to se stejně velkým úspěchem: Deníček moderního fotra
Zdroj: databazeknih.cz
Kateřina Šardická
V minulosti pracovala jako příležitostná editorka, má za sebou tvorbu několika menších scénářů a nyní naplno a bez pudu sebezáchovy pracuje jako televizní dramaturg. Psaní se věnuje od svých patnácti let, Jejím prvním publikovaným románem je Zmizení Sáry Lindertové.
Zdroj: databazeknih.cz
V kolika letech jste začali psát? (Něco jiného než úkoly do školy :o))
Já jsem právě začal zároveň s těmi úkoly. Napsal jsem si (a nakreslil) příhody Maxipsa Fíka. Od té doby jsem psal s přestávkami. Ještě na základní škole to byly další komiksy, později povídky. Ale teprve v dospělosti jsem se pokusil o román.
Václav Dvořák
Už na prvním stupni jsem psal. Skládal jsem texty k již existujícím písním. Potom jsem začal psát parodie na pohádky.
Dominik Landsman
První pokusy o souvislejší příběhy proběhly už na nižším stupni základní školy, ale byla to spíš jen jednorázová zábava jednou za čas. Pečlivějšímu psaní a větším příběhům jsem se začala věnovat okolo patnácti let. Jednu dobu to byla docela velká obsese.
Kateřina Šardická
Dávali jste svá první díla někomu číst, nebo jste si je nechávali pro sebe?
Své pokusy jsem vždy dával číst lidem okolo, ale až když byly dokončené. Což u románu trvalo několik let a nakonec jsem musel přečíst alespoň první kapitolu, aby byla manželka v klidu, že po večerech nepraktikuji něco nekalého.
Václav Dvořák
Parodie na pohádky jsem tu a tam četl spolužákům při hodině češtiny.
Dominik Landsman
Musela jsem se naučit je dávat někomu číst. Dlouhou dobu jsem je nechávala jen v šuplíku, ale právě okolo patnácti let jsem objevila kouzlo blogování a bezpečně a anonymně mohla sdílet některá díla online. Žádného beta čtenáře jsem ale nikdy neměla, rovnou jsem je posílala do světa.
Kateřina Šardická
O čem byla vaše první díla?
Když pominu první komiksy, tak povídky už byly sci-fi a žánru jsem zůstal věrný až do teď. Rád bych si zkusil i fantasy, ale k tomu není dost času.
Václav Dvořák
Stejně jako dneska jsou moje díla převážně humorného rázu. Jde mi primárně o to dělat srandu.
Dominik Landsman
Jako spousta lidí jsem propadla kouzlu fanfikcí – bavilo mě pracovat se světem, který je už někým jiným ustanovený a promyšlený. Pokoušela jsem se do něj dosazovat svoje postavy, svoje zápletky a malinko ohýbat nastavené mantinely. Vždycky jsem ale za každou cenu respektovala originál, nedovolila bych si obrátit cizí práci naruby.
Kateřina Šardická
Jak jste je psali? Rovnou z hlavy, nebo jste si vytvářeli osnovy?
Zpočátku jsem psal živelně, jak mi slova přišla na jazyk. Zkrátka jsem rozvíjel prvotní nápad a ten několikrát přepsal a rozvíjel. Dnes se snažím psát osnovy a tvořit systematicky. Ale hlavně přepisuji – donekonečna.
Václav Dvořák
Rovnou na hulváta z hlavy. Bez přípravy.
Dominik Landsman
U mě je to od začátku půl na půl. Já vím, že bych měla mít osnovy a vím, že bez nich mi hrozí, že se celý příběh zhroutí. A na nějaké základní úrovni si je dělám. Ale současně jsem dost intuitivní autor a občas prostě zasednu k prázdné stránce a nemám tušení, co na ní bude, prostě píšu a uvidím, co z toho vyleze. Člověk by mezi oběma extrémy měl držet nějaký balanc.
Kateřina Šardická
Proč jste začali psát?
Měl jsem nápad a chtěl jsem stvořit vlastní svět, vlastní příběh. To mě na tom nejvíce baví.
Václav Dvořák
Protože mě to bavilo a šlo mi to. Moje vize byla, že budu jednoho dne spisovatel
Dominik Landsman
Protože mě odjakživa upřímně fascinovalo vyprávění a příběhy a chtěla jsem toho víc a víc, nechtěla jsem jen číst, chtěla jsem ty světy stavět a postavy probouzet k životu.
Kateřina Šardická
Čím jste začínali? Básní, povídkou, nebo rovnou románem?
Jak už jsem odpověděl, bylo to komiksem.
Václav Dvořák
Začínal jsem u těch textů k písním a následně pohádek. Později krátké povídky, fejetony. Do románu se neženu ani dneska. Román znamená, že se postavy nějak vyvíjí a já na vývoj postav kašlu. Vývoj postav mě nebaví.
Dominik Landsman
Nejsem si jistá, už je to pár let zpátky. Ale měla jsem období, kdy ze mě padaly krátké povídky na pár stran a současně jsem pokládala základy obrovské fanfikci ze světa Harryho Pottera, se kterou jsem rostla deset let.
Kateřina Šardická
A jak jste začínali vy? Podělte se v komentářích :o)
A jestli chcete, přihlaste se k mailovým novinkám – pak každý rozhovor dostanete včas do mailu, spolu s tajnými minihrami ;o)
