Snad každý kreativní člověk někdy zažil svoji krizi. Stav, kdy prostě nevíte, jak pokračovat dál. Co se teď má v příběhu stát? Jak se mám dostat k určitému bodu? Co má říct má postava? Zeptala jsem se tří autorů, jak zvládají ty své krize.
Petr Jaroněk
Psaní se věnuje od útlého věku a taky více než deset let profesního života. Krátce ale prošel i povoláním kuchaře, číšníka nebo knihkupce. V jeho knižní prvotině Ospalá slovanská díra se prolíná reálný historický svět s magickým a mytologickým.
Zdroj: databazeknih.cz
Martina Čekalová
Aktivně se začala psaní věnovat v patnácti letech, kdy vznikla i prvotní verze Města duší. Svou tvorbu začala publikovat nejprve na online platformě Wattpad (pod přezdívkou @radobyspisovatelka), kde se v roce 2016 umístila na vítězných příčkách oficiální soutěže „The Wattys“ v kategorii Návyková četba, právě s příběhem Město duší.
Zdroj: databazeknih.cz
Václav Dvořák
Na svém prvním románu Písečníci a bludný asteroid pracoval pět let. Příběh chtělo původně vydat renomované nakladatelství, ale V. Dvořák se nakonec rozhodl pro cestu nezávislého autora. Projekt na vydání knížky umístil na portál Startovač, kde se mu za krátký čas podařilo vybrat více než dvojnásobek požadované částky.
Zdroj: databazeknih.cz
Věříte na líbání múz?
To ani ne. Právě z takových pověr vznikají různé nekonečné tvůrčí krize. Autoři se vymlouvají a čekají, až je něco shůry osloví. Psaní je o disciplíně a vůli. Člověk se časem naučí porozumět svým vnitřním pochodům, už ví, kdy a proč může přijít určitý útlum a jak se mu vyhnout nebo ho lépe překonat či přestát. Odhalí určité „algoritmy“, podle kterých jeho mozek pracuje, a dokáže je v rámci možností využívat. Samozřejmě mohou přijít krize, které autor neovlivní a nepřekoná jen tak snadno, například zdravotní nebo psychické problémy. Ale to se prostě může stát.
Petr Jaroněk
Ano, ty „mršky“akorát přicházejí z pravidla ve velmi nevhodnou dobu, a když jsou naopak potřeba, tak nejsou k nalezení. Někdo by už mohl přijít s návodem, jak ty múzy chytit a ponechat na později.
Martina Čekalová
Ne. Věřím na rutinu, time management a tvrdou dřinu.
Václav Dvořák
Děláte preventivně něco proto, abyste se krizi vyvarovali?
Snažím se psát, co nejméně. Což zní zvláštně, protože se psaním živím. Ale právě proto, že už mnoho let píšu a píšu a píšu, tak musím využívat každou chvíli, kdy nemusím. Zkrátka když mě netlačí žádná povinnost nebo neodolatelné puzení, tak si ordinuju co nejvíce volna, abych se vyhnul nějakému vyhoření.
Petr Jaroněk
V poslední době se mi osvědčila metoda sepsat každý den minimálně jednu větu k rozepsané práci. Nefunguje to tedy vždy, ale obvykle mě tohle pravidlo donutí právě dokument otevřít, přečíst si poslední řádky, a přeci jen napíšu obvykle víc než jen jednu jedinou větu, takže tím vzniku krize „zatím“ úspěšně předcházím.
Martina Čekalová
Snažím se psát každý den.
Václav Dvořák
Trénujete nějak svou kreativitu? Jak?
Snažím se dopřávat si zajímavé podněty různého druhu, objevovat nové věci. A hlavně se nudit co nejčastěji to okolnosti dovolí. Ušlechtilá zahálka je klíčem k vnímavé a kreativní mysli.
Petr Jaroněk
Každému, kdo se mě na to ptá, doporučuji vyhledávat různé literární výzvy či soutěže. Výzvou může být povídka na zadané téma, dodržení určitého limitu slov, zakomponování dané věty nebo určité skupiny slov.
Martina Čekalová
Tvořím odspodu, něco jako metoda sněhové vločky – od první myšlenky, přes postavy, jejich motivaci, atd. Samozřejmě vycházím ze „znalostí“ prostředí a různé situace se snažím popsat a vyřešit vícero způsoby a nakonec vybrat ten nejlepší.
Václav Dvořák
Jak krize překonáváte?
Snažím se je nepřekonávat, ale prostě se podvolit a psaní (pokud nejde o pracovní psaní) vypustit na nějakou dobu z hlavy, upřít pozornost na něco jiného, dopřát si prostě čas na regeneraci. To je pro mě mnohem těžší, než se zdá, protože myšlenky na psaní a příběh na mě neustále dotírají, ale třeba se točí v kruhu, ze kterého musím uniknout.
Petr Jaroněk
Dříve jsem jen čekala, až krize sama od sebe opadne. Teď se snažím dobrat k tomu, co tu „krizi“ způsobilo, zda jde jen o špatnou náladu, nedostatek inspirace, problémy ze života, co automaticky ovlivňují moji tvorbu. Krátká je pauza může být i nápomocná, ale pokud už u mě krize trvá příliš dlouho, tak mi pomáhá si například přečíst povzbudivé reakce na mé texty, což mě obvykle přesvědčí k psaní.
Martina Čekalová
Pro mě je krizí, když nevím, jak řešit nějakou situaci, protože jsem si ji dopředu dostatečně nenaplánoval. Třeba když se hrdinové nějak zachovají a najednou to nedává smysl, nebo když daná situace není čtivá, protože postrádá překvapení. Platí, co už jsem řekl – snažím se pospat věci z mnoha úhlů, navrhnout dvacet řešení a občas se nějaké docela hodí.
Václav Dvořák
Jaká byla zatím ta nejhorší?
U každé knihy pár epizodek zažiju, někdy trvají pár dní, někdy pár týdnů. Nejhorší tvůrčí krize, která trvala několik let, mě potkala předtím, než jsem se pustil do první knihy. Ale důvodem nebyly líné múzy, ale různé problémy, se kterými jsem se tou dobou potýkal a kvůli kterým jsem dlouho nenacházel vůli k psaní.
Petr Jaroněk
Nejhorší psací krizi jsem měla, když můj, do té doby utajený, koníček odhalila má rodina a nejbližší přátelé, což bylo současně i období během příprav vydání první knihy. Reakce byly relativně kladné, ale pak každé zasednutí k počítači doprovázela otázka: Zase píšeš?, což mě značně demotivovalo.
Martina Čekalová
Obecně platí, že v čím pozdější fázi tvorby krize přijde, tím je horší.
Václav Dvořák
Jakou úlohu při nich hraje vaše okolí?
Při těch epizodních krizích celkem žádnou, řekl bych.
Petr Jaroněk
Jak jsem již zmiňovala, mé okolí má na moje psaní vliv, zvlášť mí blízcí. Dnes už však ví, že se mě na moje psaní nemají vyptávat. Sama jim dám vždy vědět, co je u mě, co se týče psaní nového.
Martina Čekalová
Pro mě je psaní niterní záležitostí a mé okolí tvoří testovací čtenáři, kteří chtějí – stejně jako každý jiný čtenář – dostat finální produkt. Testovací čtenář totiž funguje jen jednou – opravenou verzi příběhu, který se mu nelíbil, už číst nechce.
Václav Dvořák
Našli jste v článku inspiraci? A jak své krize překonáváte vy? Podělte se dole v komentářích.
[mailerlite_form form_id=3]