Přejdi na obsah

Osmizemí

Příběhy z fantasy světa napříč jeho historií

Menu
  • Ze světa
    • Země
    • Magie
    • Zvířata
    • Rostliny
  • Příběhy
  • Recenze
  • Maturitní četba
  • O psaní a knihách
  • Napiš mi!
  • Mytologické omalovánky
Menu

První kniha – rozhovory (M. Bečan, P. Jaroněk a M. Čekalová)

Zveřejněno v 8. 8. 202029. 9. 2020 od Markéta K.

Tímto článkem začínám 12 dílnou sérii rozhovorů s českými autory. Každý článek se bude týkat jednoho spisovatelského tématu a pro každé téma zde budou odpovědi celkem tří autorů. Dnes jsem se ptala na otázky ohledně tvorby jejich první knihy. Na odpovědi se můžete těšit od:

Martina Bečana – Kaziměsti (2017)

Petra Jaroňka – Ospalá slovanská díra (2019)

a Martiny Čekalové – Město duší (2019)

Jak dlouho vám trvalo napsat první knihu?

Kaziměsty jsme křtili skoro na den přesně dva roky po prvním nápadu. Pokud odečtu půl roku plánování a tři čtvrtě roku redakčních prací a čekání na vydání, zbývá mi tři čtvrtě roku vlastního psaní. Takže devět měsíců.

Martin Bečan

Napsal jsem ji asi za tři nebo čtyři měsíce, ale když připočítám sbírání podkladů a následné úpravy, tak to dohromady trvalo možná i přes rok.

Petr Jaroněk

Na Městě duší jsem nepracovala soustavně, k tomu jsem měla rozdělaných dalších několik prací, což zpětně vnímám jako chybu. V průběhu tvorby mi tak vznikaly několikaměsíční pauzy, kdy jsem se příběhu nevěnovala. Právě to bylo i důvodem toho, proč mezi sepsáním prologu a poté poslední kapitoly, je přibližně rok a půl.

Martina Čekalová

Proč jste ji začali psát?

Psal jsem už nějakou dobu povídky a obesílal s nimi literární soutěže. Vyhrál jsem možná jednou nebo dvakrát, ale podařilo se mi i tak tiskem i elektronicky několik povídek vydat. Můj přítel, Zašek, tehdy vydal svoji prvotinu Rozhněvané malé děti. Jednou se mě zeptal, jestli už se nechci na povídky vykašlat a postrčil mě k napsání vlastní knížky. A když se na to dívám zpětně, tak to byl jenom další logický krok.

Martin Bečan

Řadu let se mi nedařilo najít námět, do kterého bych se pustil a vydržel u něj. Tento si mě z nějakého důvodu získal a dokázal jsem ho dotáhnout do konce. Proč přesně, to už nedovedu říct. Prostě mi to téma přišlo zajímavé a měl jsem víc klidu na tvůrčí psaní než předtím, kdy jsem měl jiné starosti a práci.

Petr Jaroněk

Tehdy jsem každou chvíli svého volného času trávila čtení, především právě žánru fantasy a sci-fi, a během toho jsem si začala v hlavě tvořit vlastní nápady. Přinejmenším jsem automaticky domýšlela, kam by se mnou rozečtený příběh mohl ubírat, když jsem knihu musela odložit.

Martina Čekalová

Jak k vám přišlo vaše téma, proč jste si ho vybrali?

Odjakživa si zažívám hodně denního snění a když jdu v noci úzkým koridorem uprostřed ničeho, po pěšince vedle kolejí, na kterých zrovna zastaví vlak, moje hlava si okamžitě vymyslí ruce, které vyraší z boků lokomotivy a díky kterým se vlak zvládne odplazit pryč. Takhle se mi to jednou stalo i s tramvají. Šel jsem po ulici a na rovném úseku bez křižovatek kolem mě projela tramvaj se zapnutými směrovkami. Zaujalo mě to a začal jsem přemýšlet, kam tady asi tak chce zatáčet. A už se mi v hlavě rozjížděla scéna, jak tramvaj vyskočí z kolejí, zatočí a přes kočičí hlavy se vydá k průčelím budov, skrz které projede. Na ten popud jsem začal psát povídku, nedávno jsem našel pár jejích stran. Měla být o časových smyčkách a tramvajových kolejích a hlavní hrdinové se měli potkávat se svými mladšími i staršími já. Povídku jsem nikdy nedopsal, šla k ledu. Nakonec jsem ten nápad ale oprášil, poupravil a rozšířil a napsal Kaziměsty.

Martin Bečan

Už na začátku jsem měla jasno, že musí jít o fantasy. Nicméně jsem se neodvažovala na fantasy svět stavěný od úplné nuly. To mi přišlo až příliš náročné, tak jsem hledala jen fantasy prvek, který bych zasadila do reálií moderního světa.

Martina Čekalová

Kolikrát jste svůj rukopis celkem četli?

To nemám nejmenší tušení. Ale hodněkrát.

Martin Bečan

Jako celek tak dvakrát nebo třikrát určitě. Různé části mnohokrát.

Petr Jaroněk

Ne tolikrát, kolikrát bylo potřeba. Rukopis první knihy jsem procházela pouze dvakrát a příliš změn neproběhlo, co se týče dějové linky.

Martina Čekalová

Co si o své knize myslíte teď, s odstupem času? Jaký k ní máte vztah?

Kaziměsty jsem od vydání neotevřel. Bojím se, že bych v nich našel spoustu chyb a chtěl bych každé druhé slovo přepisovat. Když vidím, že na Instagramu někdo sdílí úryvky z nich, říkám si, jestli jsem je doopravdy napsal já. Už to budou tři roky od vydání, jsem teď položený v úplně jiném příběhu, který bude vycházet v únoru, a kdyby mi někdo řekl, že Kaziměsty napsal někdo jiný, byl bych schopný mu uvěřit.

Martin Bečan

Když byla čerstvá, tak jsem se nemohl ubránit nadšení. Dodnes si myslím, že jsem odvedl dobrou práci, i když už bych něco udělal jinak a vidím některé nedostatky, které mi předtím unikaly. Ostatně i díky zpětné vazbě od čtenářů a recenzentů.

Petr Jaroněk

Ke knize mám vztah kladný, jakožto k dílu, které se dočkalo hmotné podoby a otevřelo mi cestu mezi publikující autory skrze nakladatelství. Když se však na Město duší podívám z té kritičtější stránky, spoustu věcí bych teď napsala jinak, protože mám více zkušeností, než jsem měla tehdy a doslova i jiný pohled na svět.

Martina Čekalová

S čím jste se při psaní nejvíce potýkali?

Popravdě řečeno s ničím. Potýkám se hodně s druhou knížkou, protože teď už vím, jak by mělo co vypadat a fungovat. Ale v případě Kaziměstů šlo o čiré nadšení, nic jsem neřešil a jen si to užíval. Teď se aktuálně potýkám s tempem příběhu, strukturou a vývojem osobností jednotlivých postav. O těch věcech jsem ale při psaní první knížky vůbec nepřemýšlel.

Martin Bečan

Nejspíš s historickými reáliemi. Vrcholný středověk vůbec není můj „obor“ – vždycky jsem tíhnul ke starověku, hlavně Řecku, v posledních letech pak i k ranému středověku. Musel jsem toho tudíž nastudovat opravdu moc a často jsem se v tom topil, chtěl jsem všechno tip-ťop. Každý strom a každá šlápota měla být na historicky správném místě. Na některé věci jsem ale musel postupem času rezignovat, jinak by kniha nemohla vzniknout nebo by to velice ublížilo příběhu a ten by měl mít vždycky přednost, koneckonců nepíšu historické studie, ale beletrii.

Petr Jaroněk

Psaní Města duší byla na začátku především zábava, volnočasový koníček, a tehdy mě ani na moment nenapadlo, že by se jednou příběh vymanil z internetových stránek. Teoreticky jsem se tedy nepotýkala s žádnými problémy – psala jsem pro radost, pro čtenáře a jen, když jsem měla náladu. Město duší bylo mou druhou komplexnější prací, takže jsem se starala především o její samotné dokončení, což je možná dobře, nic mě nebrzdilo. Zvlášť když jsem publikovala pod pseudonymem, zatímco teď už si mohou čtenáři k tomu, co publikuji přiřadit jméno a tvář.

Martina Čekalová

Je pro vás tato struktura rozhovorů příjemná? Uvítali byste raději jednotlivé rozhovory s autory? Napište mi do komentářů! A pokud si chcete přečíst i další rozhovory z této série, přihlaste se k odběru blogu a články vám pošlu přímo do mailu :o)

[mailerlite_form form_id=4]

Kdo to píše?

Ahoj :o)

Jmenuji se Markéta a od malička jsem fascinována fantasy světy. Tak moc, že jsem se rozhodla vytvořit si i svůj vlastní. Na těchto stránkách ho postupně otevírám světu a chystám se na napsání knihy (nebo možná celé série?). Můžeš tady sledovat, jak se jako spisovatelka vyvíjím. Můžeš si tu hrát a stát se součástí Osmizemí. Pokud tě zajímá víc kdo jsem já, sleduj můj Youtube a podcast.

Taky budu moc ráda, když mi dáš vědět, jak se ti tu líbí, co ti tady chybí, co chceš vylepšit a další tvoje nápady. Tak si to tu užij!

Markét

Kdo to kreslí?

Všechny ilustrace, které zde najdete, jsou dílem Heleny Cinkové.

Další díla z její tvorby můžete nalézt na jejích facebookových stránkách.

Nejnovější příspěvky

  • Šest vran – Leigh Bardugo (Audiokniha)
  • Proč si vybrat: Na větrné hůrce
  • Rozhovory – Spisovatelská nej (Dvořák, Bečan, Šardická)
  • 7 tipů, jak ušetřit na audioknihách
  • 4+1 tipů, jak si usnadnit maturitní četbu

Štítky

9.část alantie audiokniha autorská tvorba dětské evgenis fantasy film Gol itaca jazyky Kasar kladné hodnocení kultura lidé magie malie maturita na novo na pokračování neutrální hodnocení názor osmizemí peníze politika pro mladší čtenáře pro starší čtenáře proč psaní příběh ransom riggs recenze rostliny rozhovor sci-fi seriál sirotčinec teraki Theas tipy země ze světa zvířata záporné hodnocení čtecí krize

Najdete nás

Adresa
123 Hlavní ulice
110 00 Praha 1

Otevírací doba
Pondělí — pátek: 9:00–17:00
Sobota a neděle: 11:00–15:00

© 2023 Osmizemí | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme
Dáš mi své koláčky?
Chci pro tebe dělat to nejlepší. A potřebuji k tomu tvé koláčky, neboli cookies. Budu moc ráda, pokud mi je dáš. Slibuju, že je použiji opravdu jen ke zlepšování kvality stránek. Pokud mi nechceš dát všechny, tak neva. Budu ráda alespoň za některé. Díky!
Funkční Vždy aktivní
Tyhle teda fakt potřebuju, protože bez nich tenhle web nepůjde ani spustit.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistika
Tyhle potřebuju čistě pro statistiku. Abych věděla, kdo mi sem chodí a mohla ti tak přizpůsobit obsah. Přece tay chceš, abytě to tu bavilo, ne? Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Až konečně vydám tu knížku, chtěla bych ti ji nabídnout. Tyhle koláčky mi umožní dát ti o tom vědět.
Spravovat možnosti Spravovat služby Spravovat dodavatele Přečtěte si více o těchto účelech
Které koláčky chceš?
{title} {title} {title}