Přejdi na obsah

Osmizemí

Příběhy z fantasy světa napříč jeho historií

Menu
  • Ze světa
    • Země
    • Magie
    • Zvířata
    • Rostliny
  • Příběhy
  • Recenze
  • Maturitní četba
  • O psaní a knihách
  • Napiš mi!
  • Mytologické omalovánky
Menu

Na to ses mě nikdy neptal (19. den)

Zveřejněno v 21. 6. 202021. 6. 2020 od Markéta K.

Tento příběh vzniknul na základě Spisovatelské výzvy René Nekudy.

Zadané slovo: Rodina + osel

Celkový čas: 18 minut

„No… nikdy ses mě na to neptal.“ Rean byla v rozpacích. Chtěla mu to říct, opravdu chtěla. Ale za celé ty měsíce, co se s Nairem znala, k tomu nenašla vhodnou příležitost. Nebo odvahu. Nairo na ni jen zíral, neschopen jediného slova.

„A ty…“ odhodlával se k další otázce. „Od narození, nebo…?“

„Jo, od narození,“ přikývla Rean. Nairo naprázdno polkl. Třásly se mu ruce, svíral žaludek, v krku měl sucho. Když se s Rean seznámil, byla to jen normální milá holka. Rozuměli si a on ji začínal mít rád. Opravdu rád. Jenomže teď… teď byla prokletá. Pomalu si uvdomoval, že je to blbost. Vždyť byla přece prokletá i dřív, on o tom jen nevěděl! Cosi ale přeci jenom bylo jinak.

„Já… musím to vstřebat.“ Točila se mu hlava a chtěl pryč. Najednou se vedle Rean necítil bezpečně. No tak, vždyť je to pořád ta stejná holka, jen teĎ znáš její tajemství! Snažil se přesvdčit sám sebe. Měl dojem, že se cová trochu jako osel.

Rean jen stála na místě a koukala do země. Chtělo se jí zvracet. Nebo někam utéct. Někam hodně daleko. Nohy měla přikované k zemi, srdce jí bušilo. Nevěděla, co teĎ má dělat.

„Myslím, že teĎ potřebuju být chvíli sám.“ Prohlásil nakonec Nairo, otočil se na patě a odešel. Svlj krok postupně zrychloval a vlastně vůbec nevěděl, kam jde. Asi šel dlouho, nevnímal to. Když dospěl až k řece, posadil se na kámen a zadíval se do její divoké hladiny. Chladný vzduch a zvuk šumícího pramene ho uklidňovaly. Když se nad tím zamyslel hlouběji, dávalo to smysl. To její náhlé mizení, odchody, mohlo ho napadnout, že je něco v nepořádku.

Když Nairo odešel, složila se Rean na zem. Prsty se bořila do prachu, který ji začal štípat v očích. Začaly jí slzet. Jakmile se ven dostala první slza, další už měly rychlejší náběh. Začaly jí z očí proudit ven, stejně jako hořkost. Nechtěla, aby to dopadlo takhle. Doufala, že to pochopí! Doufala, že Nairo je jiný, než její rodina. Že on ji nezavrhne.

Nairo se postupně uklidnil. Znovu si zrekapituloval všechny informace. Rean. Milá, kamarádka, několikrát mu už pomohla, vždy stojí při něm. Prokletá. Co to znamená? Že jednou za čas, že se z ní stane… ať už to bylo cokoliv, byla to pořád Rean? Nairo se pokoušel utříbit si, co vlastně znamená ta kletba.

[mailerlite_form form_id=3]

Kdo to píše?

Ahoj :o)

Jmenuji se Markéta a od malička jsem fascinována fantasy světy. Tak moc, že jsem se rozhodla vytvořit si i svůj vlastní. Na těchto stránkách ho postupně otevírám světu a chystám se na napsání knihy (nebo možná celé série?). Můžeš tady sledovat, jak se jako spisovatelka vyvíjím. Můžeš si tu hrát a stát se součástí Osmizemí. Pokud tě zajímá víc kdo jsem já, sleduj můj Youtube a podcast.

Taky budu moc ráda, když mi dáš vědět, jak se ti tu líbí, co ti tady chybí, co chceš vylepšit a další tvoje nápady. Tak si to tu užij!

Markét

Kdo to kreslí?

Všechny ilustrace, které zde najdete, jsou dílem Heleny Cinkové.

Další díla z její tvorby můžete nalézt na jejích facebookových stránkách.

Nejnovější příspěvky

  • Šest vran – Leigh Bardugo (Audiokniha)
  • Proč si vybrat: Na větrné hůrce
  • Rozhovory – Spisovatelská nej (Dvořák, Bečan, Šardická)
  • 7 tipů, jak ušetřit na audioknihách
  • 4+1 tipů, jak si usnadnit maturitní četbu

Štítky

9.část alantie audiokniha autorská tvorba dětské evgenis fantasy film Gol itaca jazyky Kasar kladné hodnocení kultura lidé magie malie maturita na novo na pokračování neutrální hodnocení názor osmizemí peníze politika pro mladší čtenáře pro starší čtenáře proč psaní příběh ransom riggs recenze rostliny rozhovor sci-fi seriál sirotčinec teraki Theas tipy země ze světa zvířata záporné hodnocení čtecí krize

Najdete nás

Adresa
123 Hlavní ulice
110 00 Praha 1

Otevírací doba
Pondělí — pátek: 9:00–17:00
Sobota a neděle: 11:00–15:00

© 2023 Osmizemí | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme
Dáš mi své koláčky?
Chci pro tebe dělat to nejlepší. A potřebuji k tomu tvé koláčky, neboli cookies. Budu moc ráda, pokud mi je dáš. Slibuju, že je použiji opravdu jen ke zlepšování kvality stránek. Pokud mi nechceš dát všechny, tak neva. Budu ráda alespoň za některé. Díky!
Funkční Vždy aktivní
Tyhle teda fakt potřebuju, protože bez nich tenhle web nepůjde ani spustit.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistika
Tyhle potřebuju čistě pro statistiku. Abych věděla, kdo mi sem chodí a mohla ti tak přizpůsobit obsah. Přece tay chceš, abytě to tu bavilo, ne? Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Až konečně vydám tu knížku, chtěla bych ti ji nabídnout. Tyhle koláčky mi umožní dát ti o tom vědět.
Spravovat možnosti Spravovat služby Spravovat dodavatele Přečtěte si více o těchto účelech
Které koláčky chceš?
{title} {title} {title}