Vzbudila jsem se někdy odpoledne. V domě byl klid, venku svítilo slunce. Ještě v noční košili jsem sešla dolů do kuchyně, abych si našla něco k jídlu. Otevřela jsem spíž a začala v ní hledat. Ředkev, nic pro mě. Pórek, fuj! Spousta rajčat, dýně, trocha sušeného ovoce a meruněk. Nic pro mě. Konečně jsem objevila sušenky a oříškové máslo. Oboje bylo zastrčené vzadu na horní polici. Mňam!
„Nevěděl jsem, že nové majitelky vyměnily kuchařku,“ ozval se za mnou hluboký hlas. Otočila jsem se a spatřila velmi pohledného muže. Na krátko střižené blond vlasy, šedé hluboké oči, naprosto nádherný úsměv. Měla jsem co dělat, aby se mi z něj nepodlomila kolena.
„Páni,“ vydechla jsem, omylem nahlas. Zasmál se a mě v břiše začali tančit motýli.
„Dal bych si džem, díky.“
„Co? Ale ne, já nejsem kuchařka,“ konečně mi došel význam jeho slov. Vzápětí jsem si uvědomila, jak vypadám a trochu se začervenala. Podala jsem mu ruku. „Jmenuji se Sonia a tenhle dům teď patří mě a mé sestře.“
„Ah tak, takže nová majitelka a zrovna tak půvabná. Bál jsem se, že tu budou žít dvě příšerky.“ Sklonil se a zlehka mne políbil na hřbet ruky. Byl tak vtipný a charismatický!
„Promiňte, ale cítím se ve značné nevýhodě. Vy víte, kdo jsem já, ale já nemám ani tušení, kdo jste vy. Směla bych znát vaše jméno?“
„Omlouvám se, jsem to ale neomalenec. Dovolte, abych se představil. Lord Samuel Varkas,“ uklonil se mi. Konečně jsem se tedy seznámila s posledním nájemníkem domu. Kdybych věděla, že je tak hezký, rozhodně bych se lépe oblékla, než bych sešla dolů.
„Je mi ctí, že vás poznávám,“ úklonu jsem mu opětovala. „Teď mne ale omluvte, bude lepší, když se půjdu upravit.“ Sebrala jsem sušenky a máslo a odešla zpět do svých pokojů tak rychle, jak jenom to šlo. Cítila jsem na sobě jeho pohled. Jako by mi po těle běhali mravenci. Zavřela jsem za sebou dveře a opřela se o ně. Byla bych raději, kdyby tohle setkání proběhlo o něco lépe. Přesto jsem se pokoušela vrýt si ho co nejvíce do paměti. Lord Samuel. Muž mých snů.
Sonia
1 komentář u „Na novo 4. část“