Příběhy z fantasy světa napříč jeho historií
Koukala jsem za svou odcházející sestrou neschopna slova. Za malý okamžik jsem vyšla ven také. Zamířila jsem k domu. Mezi záhony jsem však spatřila slaměný klobouk a tak se můj cíl změnil. „Hej, Gordone, dlužíte mi vysvětlení.“ V klidu si vytrhával plevel a ani se na mě nepodíval. „Vysvětlení? Copak byste chtěla vysvětlit.“ „Všechno!“ Zasmál…
Ještě v županu jsem vyběhla do zahrady. Nohy se mi třásly. Jen co jsem vyšla do ranního chladu, vyskočila mi po těle husina. Neměla jsem cíl, ale v posteli jsem zůstat nechtěla. Po událostech předchozího dne se mi nedařilo dobře spát a tíživý pocit, že mě někdo pozoruje, mi také zrovna nepomohl. Neustále jsem si…
Jako kdybych měla na očích klapky pro koně. Šla jsem pořád dopředu a ani se nezabývala tím, kam přesně. Prostě pryč. Dech se mi stále zrychloval a já pocítila nutkání křičet. Dům byl ale pořád ještě moc blízko, říkala mi racionální část mé mysli, její hlas jsem však slyšela čím dál méně. Něco se ve…
Další den jsem se probouzela s příjemným pocitem v těle. Pocit osamění, který mě tížil v posledních dnech, konečně ustoupil. Upravila jsem se a sešla dolů na snídani. V chodbě jsem se minula s Livií. Na krátkou vteřinu mě napadlo, že bych jí něco řekla. Že bych se jí mohla svěřit se svým včerejším prožitkem….
Za krkem mne bolelo. Na stolku vedle mne stála vyhořelá svíce, za oknem bylo světlo. Hlava mi třeštila jako při kocovině. Co že se to včera stalo? A proč jsem v tom křesle? Když jsem chtěla zvednout ruku, abych se poškrábala na nose, zavadila jsem o deník. Vzpomněla jsem si. Vyskočila jsem z křesla, jako…
Když jsem se upravená vrátila zpět do přízemí, lord Samuel už tam nebyl. Pocítila jsem lehké zklamání. Začínala jsem se nudit. Napřed jsem se šla jen tak projít zahradou. Těšila mě vůně růží a barvy jejich květů. Zdálo se mi, že každý den jsou jiné. Nebo to dělalo víno mlžící mé vzpomínky? Za chvíli mě…
S Mellindou jsem si rozuměla, přesně podle očekávání. Čas s ní uplynul rychle a já konečně přišla na lepší myšlenky. Její čas byl ale vzácný, potřebovala ho věnovat zejména studiu. Dohodly jsme se však na další společné konverzaci, pro příští den. Večer jsem tedy sešla dolů do jídelny sama. Než jsem do ní však vkročila,…
Vzbudila jsem se někdy odpoledne. V domě byl klid, venku svítilo slunce. Ještě v noční košili jsem sešla dolů do kuchyně, abych si našla něco k jídlu. Otevřela jsem spíž a začala v ní hledat. Ředkev, nic pro mě. Pórek, fuj! Spousta rajčat, dýně, trocha sušeného ovoce a meruněk. Nic pro mě. Konečně jsem objevila…
Usnula jsem za zvuků deště. Zdál se mi podivný sen. Kráčela jsem po schodech a něčeho se hrozně bála. Schovala jsem se někam na půdu a vyděšeně sledovala stíny. V okně, jímž do místnosti pronikalo měsíční světlo, stála ve váze bílá růže. Ve snu byla moc důležitá, jen už nevím proč. Pak se ozvaly kroky….
Hned první večer se sestry pohádaly. Sonia si potrpí na společnosti, zatímco unavená Livie
upřednostňuje samotu. Mezi sestrami je rozdílů příliš mnoho.
