Tento příběh vzniknul na základě Spisovatelské výzvy René Nekudy.
Zadaná slova: Louka + kavárna + postava – skromný milionář
Celkový čas: 15 minut
Pan Wickeman si jako mladý založil obchodní firmu, která mu vynesla bohatství. Nikdy však nepatřil mezi snobskou veřejnost a celá léta tvrdil, že měl jen štěstí a potkával ty správné lidi. Když dospěl důchodového věku, z firmy odešel. Peněz měl spoustu, stejně jako času a nebyl si moc jistý jak má s nimi naložit. Z nudy se proto rozhodl, že se naučí kouzlit. Kouzelnické triky vždy obdivoval. Už jako malý kluk vysedával po kavárnách a sledoval nadějné umělce. Sám se ale raději věnoval své práci.
Se stejným zapálením, s jakým dřív dával svoji duši svému podnikání, se nyní vrhal i do nového koníčku. Podal si inzerát, že hledá dobrého učitele kouzel a do pár hodin se mu ozvalo hned několik desítek zájemců. Wickeman si jednotlivé nabídky prošel a protřídil. Nakonec zbylo asi pět nebo šest adeptů, s nimiž se osobně sešel.
Nejvíce ho zaujal Jazzuco, jak si nechával mistr iluzí přezdívat. Schůzku si s ním domluvil uprostřed louky. Když tam pan Wickeman přišel, nalezl pouze stůl s bílým ubrusem a jednu židli. Usadil se na ni a čekal. To nemusel dlouho, neboť za pár vteřin se před ním již zjevil Jazzuco. Na úvod Wickemanovi ukázal pár triků a předvedl tak, s jakým málem se dá publikum ohromit. Není třeba žádných mizících skříní, ani nekonečných šátků. Stačí jen dva kruhy a balíček karet. Právě karty byly tím, co Wickemana zaujalo nejvíce a díky jednomu výjimečnému triku s nimi si Jazzuco vysloužil místo jeho učitele.
Jakmile byl přijat, dal se do výuky. Na Wickemanovo přání začali rovnou s karetním trikem. Když ho prováděl Jazzuco, vypadal vždy užasně. Dokonce i když později Wickemanovi vysvětlil, jak trik funguje, působil stále ohromně. Wickeman však trénoval několik dní a stále nemohl karetní trik dobře uchopit.
Na jedné z lekcí mu Jazzuco ukázal malý trik, jak kouzlo lépe provést. Celý proces mu rozdělil na jednotlivé díly a ty si pak Wickeman sepsal do seznamu. Když postupoval podle něj, kouzlo se konečně povedlo. A pak znovu a znovu! Bylo to úžasné. Wickeman byl tak ohromen sám sebou, že se rozhodnul uspořádal malé představení pro pár svých známých. Nechtěl žádnou velkou show. Bohužel, jeho přátelé celou věc pochopili jinak a tak na představení pozvali i novináře, aby se každý mohl podívat, jak slavný Wickeman čaruje namísto s obchody, s kartami.
Když Wickeman viděl celé shromáždění, přepadla ho nervozita. Ruce se mu klepaly. Neměl připraven ani žádný pořádný proslov! Chtěl zkrátka jen ukázat svůj trik a pokračovat v dýchánku. Celá věc se mu nelíbila. Přesto nakonec na pódium vyšel. Ze samé nervozity si tam však sebou nepřinesl svůj seznam a karty se mu při prvním pokusu navíc rozsypaly na zem. Protože byllo třeba, aby je v ruce držel v určitém pořadí, celé kouzlo tím bylo zničeno. Pokoušel se před diváky kouzlo předvést několikrát, ale vždy skončilo fiaskem.
Chudám Wickeman se po tomto zážitku rozhodl, že s kouzly definitivně končí a raději si najde jinou zábavu. Co takhle třeba naučit se stepovat? To je teprve výzva!
